David Bowie

Životopis

Jeden z největší inovátorů moderní hudby se narodil v londýnském Brixtonu - čtvrti známé díky početné karibské komunitě, bohémskému způsobu života obyvatel, drogám i vysoké kriminalitě. Rodiče Davida Roberta Jonese byli irští přistěhovalci. Jeho matka byla číšnicí a otec pracoval pro charitu. Z předškolním věku si Davida lidé pamatovali jako cílevědomé dítě, ale také nebojácného rváče.

Když nastoupil do školy, byl pro svůj hlas vybrán do školního sboru. Malý David se začal také projevovat jako talentovaný hráč na flétnu. Kromě toho navštěvoval také hodiny tance a už tehdy začal být učiteli vnímán jako mimořádně umělecky nadaný. Jeho zájem o hudbu ještě vzrostl, když mu otec a bratr donášeli domů desky tehdejších amerických rock'n'rollových a R&B umělců, například The Teenagers, The Platters nebo Elvise Presleyho. Byl to ale Little Richard, který ho zaujal nejvíce. Sám Bowie později prohlásil, že když slyšel jeho hit Tutti Frutti, myslel si, že slyší Boha.

Jako z jiného světa

V desíti začal David hrát na škopkovou basu a různé jiné podomácku vyrobené nástroje, poté na ukulele i na piáno. Když hrál s kamarády předělávky písní Presleyho a Chucka Berryho, očití svědkové to později popisovali, že to byl tak mimořádný zážitek, že měli pocit, jakoby sledovali někoho z úplně jiné planety. Jak příznačné vzhledem k Bowieho pozdějším tvůrčím inspiracím vesmírem...

David se později vydal studovat umění, hudbu i design. Ještě než odstartoval své kariérní snažení, utrpěl vážná zranění po bitce s kamarádem Georgem Underwoodem, se kterým se popral kvůli dívce. David strávil 4 měsíce v nemocnici a z šarvátky si odnesl doživotní poškození zorniček, díky kterému to vypadalo, že má každé oko jiné barvy. Tahle vada se stala proslulou součástí jeho vzhledu. S kamarádem Georgem Underwoodem se později usmířil a Underwood se stal hlavně v zásadní Bowieho éře 70. let jeho hudebním spolupracovníkem.

S Underwoodem také v 15 letech založil kapelu Konrads, se kterou hrál na oslavách a svatbách. Po tom, co Bowie dokončil technickou školu, jeho matka chtěla, aby pracoval jako asistent elektrikáře. Rodičům ale oznámil, že chce být popová hvězda a kvůli jeho vysokým ambicím často střídal kapely. Nakonec se rozhodl, že bude vystupovat pod vlastním jménem a pro umělecké jméno si zvolil plukovníka a amerického lidového hrdinu z dob texaské revoluce - Jamese Bowieho, který byl proslaven svým loveckým nožem a i v dnešní době se dají koupit nože po něm pojmenované.

Bowieho kariéra začíná

V roce 1969 vydal Bowie debutové album Space Oddity. Úspěchu titulní písně tehdy hodně pomohly vesmírné závody z doby studené války. Když posádku Apolla 11 potkaly problémy, BBC píseň vyřadila z rozhlasového vysílání. Jakmile se ale posádka úspěšně vrátila na zem, píseň se stala v Británii symbolem této události a umístila se na 5. místě tamnější hitparády. O dva roky později vydal Bowie album The Man Who Sold the World a následně dostal možnost spolupracovat například s Brianem Enem i Johnem Lennonem.

V éře 70. let na sebe Bowie strhl pozornost kromě hudby také tím, že si vytvořil několik alter-eg. Vymyslel jim příběhy, charakterové vlastnosti i vzhled a kostýmy. Marťana Ziggyho Stardusta, kterého Bowie vytvořil pro jedno z nejuznávanějších alb všech dob - Ziggy Stardust and the Spiders from Mars (1972) poté vystřídal elegán Thin White Duke stvořen speciálně pro album Station to Station (1976).

Se slávou ale přišly i problémy a Bowie začal mít vážné problémy s drogami a s tím spojenými psychickými poruchami. Protože potřeboval uniknout z ruchu, který okolo něj byl, vydal se do dalekého Berlína a zároveň se rozvedl se svou ženou Angie, která mu zplodila syna Duncana Jonese, dnes úspěšného filmového režiséra. Tamnější prostředí a hudební scéna Bowieho výrazně ovlivnila a díky písni Heroes, stejně jako celé tzv. Berlínské trilogii alb Low, Heroes a Lodger byl ještě větší než kdykoliv jindy. Jestliže Bowieho tehdy inspirovala berlínská krautrocková scéna, na začátku 80. let Bowie výrazně změnil styl inspirován zrovna vznikající disko scénou a vzešel z toho komerčně úspěšný singl Let's Dance a stejnojmenné album.

Jak se Bowie vypravil na Černou hvězdu

V roce 1985 zasáhla Bowieho těžká rána, když se dozvěděl o sebevraždě bratra. I díky tomu se začal soustředit především na to, aby měl radost ze své práce nehledě na komerční úspěch. Ačkoliv ale později vtipkoval například o jeho alternativně rockové kapele Tin Machine, že se prý prodalo 45 až 47 desek, veškerá jeho práce byla pod drobnohledem médií a všech, kdo se o alternativní hudbu zajímají.

V devadesátých letech David Bowie poznal svou pozdější manželku, modelku se somálským původem - Iman. Kromě toho neměl příliš ambice dostat se zpět do hitparád, kterým v té době kromě taneční hudby vládla i nová vlna rockové hudby. Namísto toho Bowie hodně prozkoumával neprobádaná hudební zákoutí a do své hudby zapracoval elektroniku, industriální hudbu i hip-hop. Hodně také spolupracoval a vystupoval s nejznámějšími kapelami té doby a známá je například jeho spolupráce s Nine Inch Nails, Sonic Youth, Pixies nebo se Smashing Pumpkins.

V roce 2004 vystoupil Bowie v Praze, ale koncert nedokončil kvůli bolestem v rameni. To, co se považovalo za skřípnutý nerv, byl zřejmě předvoj infarktu, který Bowie prodělal po vystoupení na německém festivalu Hurricane o pár dní později. Toto vystoupení se pro Bowieho stalo vůbec posledním koncertním vystoupením.

Bowie totiž v následném období prodělal hned několik infarktů a díky zdravotním indispozicím nebyl schopen nadále vystupovat. V roce 2013 se ale vrátil s albem The Next Day. V netradičně brzkém lednovém termínu, na jeho 69. narozeniny, vydal v roce 2016 album Blackstar. Po dvou dnech se bohužel ukázalo, že album s titulní písní, která byla nazvána tiskem jako "zatím nejpodivnější píseň Bowieho", bylo jeho labutí písní a rozloučením s fanoušky i se světem. Bowieho blízkým se tak podařilo až do poslední chvíle před celým světem utajit, že trpěl nevyléčitelnou nemocí.

Autor životopisu

Patrik Müller