Thunderstruck
AC/DC

Thunderstruck napsali bratři Youngové – kytaristé AC/DC Angus a Malcolm. Často vyprávěli příběh o tom, jak píseň vznikla - když Angus letěl z Nizozemska do Německa a letadlo bylo zasaženo bleskem a málem havarovalo. Melodie už ale existovala nejspíš před tím.

Svého času nejdražší filmová píseň historie

Při znovuvydání alba The Razors Edge v roce 2003 AC/DC prozradili, že nejprve existovala malá melodická vyhrávka. "Zahrál jsem to Malovi a on řekl: 'Ááá, mám dobrý rytmický nápad, který tomu bude dobře sedět na pozadí.' Z toho jsme skladbu sestavili. Několik měsíců jsme si s ní hráli, než to všechno zapadlo. Textově to bylo opravdu jen o nalezení dobrého titulu, něco v duchu Powerage nebo Highway to Hell. Přišli jsme s touto hromovou věcí a zdálo se, že je to dobrý nápad. AC/DC = výkon. To je základní myšlenka."

Thunderstruck spolu s dalším singlem, Moneytalks, pomohlo obnovit úspěch kapely po celém světě, zejména v USA, kde se na ně již pomalu zapomínalo a album The Razors Edge dosáhlo slušných prodejů. Dá se říct, že to bylo hlavně Thunderstruck, které pomohlo vrátit AC/DC na velké stadiony, a to zejména v USA, kde se vše více orientuje na nové trendy daleko více než v Evropě nebo třeba Jižní Americe.

V roce 1999 byla píseň použita ve sportovní komedii Varsity blues a jednalo se o pořádně žhavé zboží. Filmová produkční společnost za ní zaplatila bezmála půl milionu amerických dolarů, což byla v té době nejvyšší částka, kterou kdy za licenční poplatky pro píseň do filmu, kdo zaplatil.

Thunderstruck jako tajná zbraň hackerů

Později se však stala píseň přeci jen dostupnější a použili jí v mnoha dalších filmech jako: Iron Man 2 (2010), Bitevní loď (2012), Doručovatel (2013), Táta je doma (2015), Táta je doma 2 (2017) nebo Deadpool 2 (2018).

V roce 2004 byl také představen australský film s názvem Thunderstruck. Jednalo se o černou komedii o pěti velkých fanoušcích AC/DC, kteří se dohodnou, že pokud z nich někdo zemře, pohřbí ho vedle hrobu Bona Scotta.

Zatím to jsou všechno více či méně známá fakta. Je tu ale i další kuriozita, která možná není zase tak známá a působí rovněž spíše více jako z nějaké černé komedie než z reality.

V roce 2012 někdo provedl hackerský útok na jaderné elektrárny Íránu. Jedním z účinků onoho počítačového červa bylo, že stroje s reproduktory uvnitř elektrárny byly neustále nuceny hrát tuto stopu na plnou hlasitost. Hackerské útoky na jaderné elektrárny jsou samozřejmě vážná věc. Ani nezáleží, kdo je obětí útoku, protože v případě technického výpadku a případné havárie, by mohla pocítit následky celá planeta a především obyčejní lidé, nikoliv politici, proti kterým byl útok nejspíše mířen. Představa, že nějaká země má bezpečnostní poplach, zatímco jim z počítačů celou noc řve na plné pecky Thunderstruck, zní ale přeci jen poněkud úsměvně.