Stand by Me
Ben E. King

Ben E. King nahrál památnou skladbu Stand by Me krátce po odchodu ze skupiny The Drifters v roce 1960 a ač jsou Drifters pro hudební znalce poměrně známé jméno, díky skladbě Stand by Me si vydobyl snad ještě větší reputaci než jeho původní kapela. Zmíněný song se vlastně nese v duchu náboženské gospelové hymny. Když se do ní zaposloucháte, poznáte jisté podobnosti s typickými americkými písněmi z kostelů černošských komunit.

Kořeny písně sahají až ke kostelní písni z roku 1905

A píseň také skutečně je založena na náboženské skladbě. Gospelové hymna, kterou v roce 1905 napsal filadelfský farář Charles Albert Tindley nese stejný název, byť zní dost jinak. Jeho hymna se stala populární v kostelích po celém americkém Jihu a v 50. letech ji nahrály i různé gospelové vokální skupiny.

Do té doby nejpopulárnější adaptaci původní písně provedla skupina The Staple Singers, která ji nahrála v roce 1955. Právě tuto verzi slyšel Ben E. King a tlačil na skupinu The Drifters, aby tuhle píseň nahráli. Jenže manažer skupiny to tehdy odmítl.

Po odchodu z The Drifters se Ben E. King zúčastnil konkurzu pro mimořádně úspěšný skladatelsko-producentský tým Jerryho Leibera a Mikea Stollera. Když předváděl některé své vlastní písně, producenti z toho příliš nadšeni nebyli. Napadlo jej však předvést to, co bylo jeho vlastní verzí písně Stand by Me. To bylo přitom v té době jen několik řádků textu s trochou broukání pro doplnění slov. Producentům se ale právě tento nápad líbil, souhlasil se spoluprací na nahrávce a píseň upravili do dnešní podoby.

Typická basová linka na začátku byl nápad právě producenta Stollera. Píseň tak byla připsána kromě Kinga také producentům Leiberovi, Stollerovi. Charles Albert Tindley, který složil původní hymnu, byl z autorských titulů vynechán, protože nahrávací společnost usoudila, že jeho dílo bylo dostatečně přetvořeno a jednalo se o inspiraci, jenž obyčejně nepodléhá autorským právům. Zajímavé je, že to nebylo poprvé, kdy byl Tindley (a tím pádem jeho dědicové, protože Tindley zemřel v roce 1933) vynechán z autorství písně, kterou sám vytvořil. Tindley rovněž napsal píseň I'll Overcome Someday, z níž se nakonec stala píseň We Shall Overcome od americké písničkářky Joan Baez (můžete jí znát například i z narozeninového koncertu bývalého prezidenta Václava Havla).

Píseň od Kinga pro film podle Kinga

V rozhovoru pro televizní stanici WGBH Jerry Leiber vysvětlil vznik písně takto: "Ben E. není skladatel. Je to zpěvák. Za celou svou kariéru napsal možná dvě písně. Řekl bych, že vychází z kostela. Celé to 'Stůj při mně' a způsob, jakým píseň uvolňuje, zní jako píseň gospelového typu."

Píseň byla symbolicky použita ve filmu na náměty povídky jiného Kinga – spisovatele Stephena Kinga. Jeho povídka se původně jmenovala Tělo, ale film dostal název právě podle písně Bena E. Kinga – Stand by Me. Název Tělo byl pro film údajně příliš děsivý a filmaři doufali k oslovení širokého publika všech věkových kategorií.

Režisér filmu Rob Reiner se na jednom večírku seznámil se spoluautorem písně Mikem Stollerem a přesvědčil jej, aby zahrál na klavír několik svých klasických písní a Reiner k nim zpíval. O několik měsíců později dostal Reiner, když píseň slyšel náhodou v rádiu, nápad použít píseň Stand by Me jako název a zakomponovat ji do filmu.

Název písně vystihoval přátelství mladých chlapců a zlehčoval roli mrtvého těla, které našli, což byl tak trochu lstivý tah vzhledem k tomu, že například rodiny s dětmi možná ani nevěděli na co vlastně jdou a režisér se marketingově chytře zbavil možného odpudivého a negativního elementu, díky kterému by třeba i mnoho ze spíše konzervativních lidí, kteří do kina tehdy přišli, třeba vůbec film neviděli.

Splnilo to však účel. Film se stal i přes kupování zajíce v pytli nejen prodejním hitem, ale také kladně hodnoceným filmem a posunul píseň zpět do hitparád, čímž ji představil nové generaci posluchačů.

Druhý pokus v hitparádách o neuvěřitelných 26 let později byl úspěšnější než ten první

Když byla v roce 1960 píseň poprvé vydána, umístila se v americkém žebříčku na 4. místě a ve Velké Británii na 27. místě. Když byla znovu vydána současně s filmem, dostala se na 9. místo v USA a dokonce na 1. místo ve Velké Británii. A to se bavíme o 26 letech po vydání původní verze písně. To je v popovém světě založeném na aktuálních trendech hodně nevídané.

K tomu ale ještě musíme připočítat také velice úspěšnou verzi písně od Johna Lennona. Ten nahrál Stand by Me v roce 1975 pro své album Rock'N'Roll a jeho verze se také (byť ne s takovým úspěchem) dostala do hitparád. Když už jsme u jiných verzích písně, nesmíme zapomenout ani na verzi od Karla Gotta - Stůj za mnou. Ta vyšla v roce 1998 a sklidila velký úspěch nejen u nás, ale určitý úspěch sklidila také třeba v Rusku.

A možná bychom mohli připočítat i inspiraci z této písně, kterou si vzali Oasis pro svou vlastní píseň Stand by Me. Sice se jedná o úplně jinou píseň, ale podobně jako si Ben E. King vzal inspiraci z textu a nálady původní písně z roku 1905, i tady Oasis přebrali podstatu písně a znovu z toho byla velice úspěšná nahrávka, která se stala velkým hitem devadesátých let. Vzhledem k jejich obsesí Beatles a Johnem Lennonem však není jisté, zda si Oasis nevzali nápad až "z druhé ruky" právě od Lennona.

Píseň Ben E. Kinga se každopádně stala hitem několika různých generací a díky tomu se začala objevovat na svatbách a dalších zvláštních příležitostech. Stala se tak skutečnou nadčasovou klasikou. Slovní spojení Stůj za mnou (nebo Stůj při mně, chcete-li) se zdá být natolik mocné, že oslovuje lidi napříč různými generacemi.