Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku

Pink
Pink

Pop, Pop rock, R&B

Vlastní jméno: Alecia Beth Moore
Narození: 8. září 1979 (42 let), USA

Pink

Přidat do oblíbených

Životopis

Zpěvačku Pink si asociujeme hlavně s tímto stoletím, ale již na konci 90. let století minulého debutovala s tehdy velmi svěžím a popem inspirovaným moderním R&B. Pink si však rychle vytvořila jinou identitu, která jí seděla lépe, a z popového písničkářství a silného rockem vychovaného vokálu vytvořila vítěznou kombinaci, jež se často líbí jak fanouškům popu, tak rockerům. Je až překvapující, kolik vydala Pink úspěšných hitů. S trochou nadsázky se dá říct, že vydala hitů tolik, že jsme už na hodně z nich stihli zapomenout.

Začátky Pink vedou překvapivě k hip-hopu, modernímu R&B

Od pětinásobně platinového alba Missundaztood z roku 2001 až po album Try This z roku 2003, které získalo cenu Grammy, se zpěvačka vlastním jménem Alecia Beth Moore postupně odklonila od svého raného R&B stylu a ve spolupráci s autory písní - Lindou Perry, Timem Armstrongem a hlavně producentem mnoha pop-rockových a pop-punkových kapel Butchem Walkerem - dodala svým strhujícím popovým hymnám výrazný rockový nádech, čímž si zajistila svou nesmrtelnou slávu.

Od té doby byla Pink nominována na více než tucet cen Grammy. Například v roce 2004 získala cenu za Nejlepší ženský rockový vokální výkon za skladbu Trouble. S řadou singlů na prvním místě a miliony prodaných alb po celém světě je Pink jednou z komerčně nejúspěšnějších popových interpretek všech dob a je zároveň výraznou postavou kulturního a celospolečenského dění i v mnoha jiných odvětvích než jen v hudbě.

Ne vždycky však měla Pink tu rockovou a punkovou ingredienci, s jakou si jí spojujeme. Vyrůstala totiž v úplně jiných hudebních oblastech. Zpěvačka se narodila 8. září 1979 v Doylestownu v Pensylvánii jako Alecia Beth Mooreová. Svou přezdívku dostala už brzy v dětství. Dokonce ještě několik let předtím, než si skutečně obarvila vlasy na růžovo. Vyrůstala v hudební rodině a už ve 13 letech se pravidelně objevovala na klubové scéně ve Filadelfii. V pubertě jí to přitom táhlo hodně k hip-hopu a modernímu R&B. Nejprve vystupovala jako tanečnice a poté jako doprovodná vokalistka místní hip-hopové skupiny Schoolz of Thought. Vlastní písničky začala psát již ve 14 letech a v témže roce jí místní DJ v klubu Fever začal každý pátek zvát na pódium, aby zazpívala nějakou píseň.

Jednoho večera si jí tam všiml manažer vydavatelství MCA Records a nabídl jí, zda se nechce zúčastnit konkurzu do R&B skupiny Basic Instinct, kam hledali mladé zpěvačky. Přestože díky svým silným vokálům Pink místo ve skupině získala, skupina se rychle rozpadla. Brzy tak místo toho byla přijata do ženského R&B tria Choice, které na základě svého dema podepsalo smlouvu s nahrávací společností. I oni se však po krátké době rozpadli, a to hlavně kvůli neshodám ohledně směřování své tvorby.

Po dvojitém neúspěchu a působení ve skupinách přišla šance na sólovou kariéru

Producent L.A. Reid v ní však již tehdy objevil skladatelský talent a zjistil, že by její charisma, zpěv, ale také schopnost skládat a psát texty, lépe vynikla v sólové kariéře. Zajistil jí tak novou, tentokrát sólovou, nahrávací smlouvu.

Pink tak nahrála svůj sólový debut Can't Take Me Home s řadou autorských partnerů a tanečně-popových a R&B producentů. Album vyšlo v roce 2000 a stalo se dvojnásobně platinovým hitem. Z alba vzešly tři singly v Top Ten: There U Go, Most Girls a You Make Me Sick.

Poté se Pink podílela na moderní předělávce staré písně Lady Marmalade od Patti LaBelle, která se objevila na soundtracku k filmu Moulin Rouge, na němž se podílely i další tehdy velice populární zpěvačky Christina Aguilera, Mya a Lil' Kim. Píseň ověnčená cenou Grammy se stala obrovským hitem a obsadila první příčky hitparád v USA i Velké Británii, přičemž rozšířila okruh posluchačů samotné Pink.

Ke konci roku vydává svůj další singl - Get the Party Started. Ten se vyšplhal do první pětky a stal se zpěvaččiným největším hitem. V tomto období absolvovala zpěvačka turné jako předskokanka skupiny NSYNC, ale brzy zjistila, že ji nebaví, když ji navzdory její drzé a rázné povaze zaškatulkovali jako výhradně komerční zpěvačku pro puberťáky.

Když se Pink pustila do práce na svém dalším albu, snažila se ze své škatulky vymanit a ke svému druhému albu si pozvala několik rockových legend. Druhé album Missundaztood se rychle stalo dvakrát platinovým. Pyšnilo se osobitějším nakřáplejším hlasem spojeným s drsnějším, rockem inspirovaným, zvukem. Pink pomohli s rockovým zvukem také zvuční rockoví hosté jako zpěvák Aerosmith Steven Tyler a kytarista Bon Joviho Richie Sambora.

Místo mezi rockem a popem, které přineslo nebývalou slávu

Již v listopadu 2003 vydala Pink další album - Try This. Album pokračovalo v jejím vývoji směrem k rockovějšímu materiálu, mimo jiné díky autorské spolupráci s frontmanem kalifornské punk-rockové kapely Rancid Timem Armstrongem na osmi skladbách z alba.

Hlavní singl z alba Try This byla dodnes velice populární Trouble, jež se poté objevila v několika filmech a seriálech jako Deník princezny 2 nebo později u ve filmové verzi Alvina a Chipmunků. V tomto období měla také Pink svatbu s motokrosovým jezdcem Careym Hartem, se kterým se seznámila na závodech X Games v roce 2001. Existuje něco více typického pro toto období než v té době i u nás nesmírně populární motokrosové show a hudba Pink?

V dubnu téhož roku vyšlo její další album I'm Not Dead, jehož první singl Stupid Girls se opět rychle stal hitem. Velkou pozornost vzbudila kromě hitů také kritická píseň adresována republikánskému prezidentovi Georgi W. Bushovi nazvaná Dear Mr. President, indie rockem inspirovaný singl Who Knew a samozřejmě také pop-punková U + Ur Hand. Další album Funhouse vyšlo v říjnu 2008 a pilotní singl So What se stal jedním z největších hitů Pink vůbec, ne-li vůbec největším do té doby. Na albu se také nacházel další velmi populární singl Sober nebo I Don't Believe You. Na albu si Pink našla perfektní vyvážení popu a rocku a album je asi vrcholem její kariéry co se do popularity týče. Stačí se jenom vzpomenout, jak často dodnes hrají hity z tohoto alba v českých rádiích.

Ještě v roce 2009 následovalo vydání dalšího úspěšného singlu z alba Funhouse Please Don't Leave Me, který se stal dvakrát platinovým. Všechny tyto hity byly shromážděny na albu Greatest Hits... So Far!!! z roku 2010, které obsahovalo i dříve nevydaný singl Raise Your Glass. Povznášející taneční párty hymna Pink vynesla další číslo jedna a později získala hned pětinásobné platinové ocenění.

V září 2012 vydala Pink své již šesté studiové album The Truth About Love. S produkcí více kytarově zaměřených producentů Butche Walkera nebo zpěváka populární pop-rockové kapely 90. let Semisonic Dana Wilsona, ale i hudebního obojživelník Grega Kurstina a také největšího popového hitmakera této generace Maxe Martina se stalo jejím vůbec prvním albem číslo jedna v Americe a získalo platinový status v půl tuctu dalších zemí.

Pink nevyšla z módy ani v roce 2017, když se její album Beautiful Trauma stalo opět číslem 1 v USA i u nás

Singly Blow Me (One Last Kiss), Try a Just Give Me a Reason se v USA dostaly do první desítky a poslední z nich (duet s Natem Ruessem z Fun.) se stal jejím čtvrtým hitem číslo jedna v Americe. Zpěvačka si pak dala kvůli narození dcery krátkou pauzu od své sólové tvorby. Moc se ale neflákala ani v tomto období a rychle se spojila se zpěvákem skupiny City and Colour Dallas Green, aby společně natočili klidnou akustickou desku You+Me.

Novou písní Just Like Fire přispěla také do filmu Alenka v říši divů (2016). V srpnu 2017 se Pink vrátila se skladbou What About Us, která svým společensko-politickým sdělením připomínala Dear Mr. President. Píseň byla prvním singlem z alba Beautiful Trauma, jež spatřilo světlo světa v říjnu téhož roku.

O tom, že Pink nevyšla z módy, přesvědčily hitparády i ceny. Po vydání se deska dostala na první místo amerického žebříčku Billboard 200, což bylo její druhé první místo v řadě. Stejně tak se album stalo nejprodávanějším i u nás a skladby What About Us a Beautiful Trauma byly nominovány na cenu Grammy. Na začátku roku 2018 zahájila své sedmé světové turné a následující rok strávila na turné, přičemž se stihla podílet také na projektech Eltona Johna Revamp & Restoration a The Greatest Showman: Reimagined, které obsahují písničky Eltona Johna v podání jiných interpretů.

V dubnu 2019 vydala Pink album Hurts 2B Human. To se potřetí za sebou umístilo na první příčce žebříčku Billboard 200. Následující rok se spojila s country zpěvákem Keithem Urbanem na singlu One Too Many a v roce 2021 vydala Cover Me in Sunshine – duet se svou dcerou Willow Sage Hart. Tato skladba byla vydána jako doprovod ke stejnojmennému dokumentárnímu filmu, který byl natočen o jejím koncertě na legendárním londýnském stadionu Wembley v červnu 2019.

Autor životopisu

Přihlášení

Trvalé přihlášení

Přihlásit se

Pokud zde ještě nemáte účet, klikněte na tlačítko níže a účet si vytvořte.

Vytvořit účet

Nebo

Nedaří se přihlásit? Zapomenuté heslo?

Registrace uživatele

Vytvořit účet

Pokud už máte svůj účet, klikněte na tlačítko níže a přihlašte se.

Přihlásit se

Nebo

Obnova hesla

Zde si můžete vygenerovat nové heslo pro vstup do svého účtu. Pro získání nového hesla zadejte e-mail, pod kterým jste zde registrovaný. Na tento e-mail přijde žádost o potvrzení změny hesla. Po kliknutí na odkaz v e-mailu budete přesměrováni zpátky sem a můžete si zvolit heslo nové.

Odeslat žádost