Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku

Bob Dylan
Bob Dylan

Blues, Country, Folk, Gospel, Rock

Vlastní jméno: Robert Allen Zimmerman
Narození: 24. května 1941 (80 let), USA

Bob Dylan

Přidat do oblíbených

Životopis

Vliv Boba Dylana na moderní hudbu lze jen těžko popsat. Jako písničkář byl průkopníkem několika různých směrů popového písničkářství jak po hudební, tak textařské stránce a je předmětem akademických rozborů jak v oblasti skladatelství, tak v oblasti básnické. Bob Dylan rovněž zbořil představu, že zpěvák musí mít perfektní hlas, aby mohl vystupovat a předávat lidem umění, a tím vlastně definoval novou roli zpěváka v populární hudbě. Jako hudebník stál u zrodu několika žánrů populární hudby a byl to především on, kdo znovu spojil rock s folkem a country.

Woody Guthrie jako velký písničkářský vzor Boba Dylana, se kterým se pak i setkal

Síla Dylanova vlivu byla nejvíce patrná v době jeho největší popularity v 60. letech. Posun Beatles k písničkářství v polovině 60. let na albu Rubber Soul by se bez něj nejspíše nikdy neuskutečnil. Ale jeho vliv se odrážel i v několika následujících generacích, protože mnoho z jeho písní se stalo populárními klasikami.

Na to, že má Dylan tak velký vliv na celou kulturu, pocházel ze skromných poměrů. Bob Dylan se narodil 24. května 1941 v Duluthu v Minnesotě jako Robert Allen Zimmerman a vysrůstal v Hibbingu v Minnesotě. Jeho prarodiče pocházeli z dnes ukrajinské, v té době ruské Oděsy. Jeho prarodiče byli zase litevští Židé.

V dětství se naučil hrát na kytaru a harmoniku a na střední škole založil rock’n’rollovou kapelu Golden Chords. Po maturitě v roce 1959 začal studovat umění na minnesotské univerzitě v Minneapolis.

Během studia začal vystupovat s folkovými písněmi v kavárnách pod jménem Bob Dylan. Své umělecké příjmení převzal od básníka Dylana Thomase. Dylan se již na vysoké škole nechal inspirovat Hankem Williamsem a Woodym Guthriem. Začal poslouchat blues a tento žánr pronikl i do jeho hudby.

V lednu 1961 se Dylan vydal do New Yorku a okamžitě udělal výrazný dojem na folkovou komunitu v Greenwich Village. V té době se tam také setkal se svým idolem Guthriem, kterého začal navštěvovat v nemocnici, kde pomalu umíral na Huntingtonovu choreu. Dylan také začal vystupovat v kavárnách a jeho charisma mu získalo značné množství příznivců.

V průběhu roku 1962 začal Dylan psát originální písně, z nichž mnohé byly protestní politické písně v duchu jeho současníků z Greenwich Village. Tyto písně se objevily na jeho druhém albu The Freewheelin'.

Jak Bob Dylan upsal duší ďáblu jménem rock’n’roll

Na konci roku 1962 Dylan nahrál rock’n’rollový singl Mixed Up Confusion, ale jeho manažer Albert Grossman se postaral o to, aby byla nahrávka vymazána z připravovaného alba, protože ho chtěl veřejnosti prezentovat raději jako akustického folkaře. Podobně bylo před vydáním alba vyřazeno i několik skladeb s plnohodnotnou doprovodnou kapelou. Písně tak byly odloženy pro vydání až na pozdějších kompilačních albech.

Album The Freewheelin' mělo v americké folkové komunitě velký ohlas. Skladby Blowin’ in the Wind si všimla trojice Peter, Paul and Mary, kteří z ní udělali v roce 1963 obrovský popový hit, a tím Boba Dylana vlastně poprvé skutečně proslavili.

Na základě coververze od Petera, Paul and Mary a jeho předskakování populární folkařce Joan Baez se album The Freewheelin' stalo na podzim 1963 hojně prodávaným a vyšplhalo se na 23. místo hitparády. V té době se rovněž mezi Baezovou a Dylanem vytvořil romantický vztah a Baezová začala často nahrávat jeho písně.

Dylan v té době navíc psal mimořádně rychle a jeho tvorba se čím dál více inspirovala básníky jako Arthur Rimbaud nebo John Keats a stávala se literárnější. Taková, že fungovala lépe i jako samostatné dílo bez hudby. Přibližně ve stejné době začal Dylan rozšiřovat své hudební hranice a přidával do svých písní více vlivů blues a starého rythm and blues. Dylan se však vyvíjel osobnostě rychleji, než mohly naznačovat jeho nahrávky. Koncem roku 1964 ukončil milostný vztah s Baezovou a začal chodit s bývalou modelkou Sarou Lowndesovou, kterou si následně i vzal. Současně věnoval skupině Byrds k nahrání skladbu Mr. Tambourine Man pro jejich debutové album. Byrds dali písni elektrickou úpravu a v době, kdy se singl stal hitem, Dylan už zkoumal také své vlastní možnosti v oblasti spojení rocku s folkem.

Inspirován kapelami jako Animals, Beatles nebo The Who a dalšími kapelami z tzv. britské invaze, zejména pak novou verzí písně House of the Rising Sun od skupiny Animals, nahrál Dylan pro své další album sadu původních písní za doprovodu hlasité rockové kapely. Ačkoli album Bringing It All Back Home stále obsahovalo i akustický, folkový materiál, bylo na něm jasně slyšet, že Dylan se k folkové hudbě pomalu obracel zády. V té době především starší folkoví hudebníci brali rockovou hudbu, řečeno s trochou nadsázky, jako asteroid, který je má vyhubit jakožto hudební dinosaury ze zemského povrchu. Když si tak i mezi mladými oblíbená velká naděje folku Dylan, dala na rockovou hudbu, brali to někteří jako velkou zradu folkové scény, která ho v prvé řadě proslavila a vychovala.

Komerční úspěch si však Dylan zajistil díky, jak to sám popisuje “zaprodání duše ďáblovi”, velmi rychle a mezi popové publikum prorazil v létě 1965, kdy se skladba Like a Rolling Stone stala hitem číslo dvě v americké hitparádě. Šestiminutová píseň, poháněná opakujícím se varhanním riffem a stálým rytmem navíc prolomila bariéru tříminutového popového singlu v té době nezvykle dlouhou stopáží okolo 6 minut.

Po vrcholu kariéry následovala havárie, po které se Dylan změnil

Dylan se v té době stal předmětem jak bulvárních článků, tak předmětem literárních rozborů vysokoškolských profesorů v USA a Velké Británii. V letech 1964-1966 už jeho písně přebíraly stovky dalších hudebníků.

Highway 61 Revisited bylo jeho první plnohodnotně rock’n’rollové album. Dylan se díky němu krátce po jeho vydání v létě 1965 dostal do první desítky hitparády prodejnosti v USA.

Na podzim roku 1965 Dylan najal jako svou koncertní skupinu skupinu The Hawks, dříve doprovodnou skupinu Ronnieho Hawkinse. The Hawks se v roce 1968 přejmenovali na The Band a dnes jsou vnímáni jako jedna s nejznámějších doprovodných kapel. Na tomto turné britové poprvé slyšeli elektrického Dylana a jejich reakce byla bouřlivá, avšak ne vždycky kladná. Na koncertě v Manchesteru nazval dokonce jeden z diváků Dylana "Jidášem”.

29. července 1966 se Dylan zranil při nehodě na motocyklu před svým domem ve Woodstocku ve státě New York – blízko pozdějšího dějiště legendárního festivalu – a utrpěl poranění krčních obratlů a otřes mozku. Dodnes panují dohady o tom, jak bylo jeho zranění vážné. Někteří dokonce tvrdili, že měl po nehodě amnézii. Jisté však je, že nehoda znamenala zlom v jeho kariéře i jeho životě. Po nehodě se Dylan na čas uzavřel do sebe, zmizel ve svém domě ve Woodstocku a se svou ženou Sarou se raději staral o rodinné záležitosti. Tato změna v jeho životě i kariéře dost možná znamenala i to, že nevystoupil na legendárním festivalu, který se konal blízko od jeho bydliště o 3 roky později.

Po nehodě se Dylan hodně věnoval zkoušení a nahrávání nových písní. S kapelou po několik měsíců nahrávali obrovské množství materiálu, a to od starých folkových, countryových a bluesových písní až po nově napsané originály. Písně naznačovaly, že Dylanovo písničkářství prošlo změnou a staly se racionálnější a přímočařejší. Stejně tak se změnila i jeho hudba, která méně podléhala tradičnímu rock'n'rollu a vykazovala místo toho silné vlivy country, blues a tradičního folku. Žádná z nahrávek Big Pink nebyla určena k vydání, ale pásky z nahrávání byly Dylanovým hudebním vydavatelstvím rozeslány se záměrem vytvořit coververze.

Zatímco Dylan žil v ústraní, rock'n'roll se v důsledku psychedelické revoluce stal jak tvrdším, tak umělečtějším. Když se Dylan v prosinci 1967 vrátil s albem John Wesley Harding, jeho klidná, countryová atmosféra, která znamenala určitý návrat zpět do jeho raných 60. let, byla pro širokou veřejnost překvapením. Píseň byla ale významný hit, který se v USA umístil na druhém místě a ve Velké Británii na prvním místě.

Na své countryové sklony navázal Dylan i na svém dalším albu Nashville Skyline z roku 1969, které bylo nahráno v Nashvillu s několika špičkovými countryovými hudebníky.

V roce 1971 Dylan vydal svou první knihu Tarantula a během roku 1972 zahájil také hereckou kariéru rolí Aliase v legendárním westernu Sama Peckinpaha Pat Garrett a Billy the Kid, který byl uveden do kin v roce 1973. Ve filmu zazněla památná skladba Knockin' on Heaven's Door.

Dylanův rozvod paradoxně pomohl jeho tvorbě a dal vzniknout dalšímu ikonickému albu Blood on the Tracks

Dylanovo turné v roce 1974 bylo začátkem jeho comebacku, který vyvrcholil v roce 1975 albem Blood on the Tracks. Album Blood on the Tracks, jenž bylo do značné míry inspirováno naštvaností spojenou s rozpadem jeho manželství, bylo kritikou označeno za návrat do formy a stalo se jeho druhým albem na prvním místě. O rok později Dylan napsal a nahrál píseň Hurricane – protestní píseň, kterou napsal o boxerovi Rubinu Carterovi, který byl údajně nespravedlivě vězněn za vraždu.

80. léta znamenala pro Boba Dylana postupný ústup pozornosti. Bob Dylan v té době skládal hodně náboženského materiálu a zatímco v 60. letech jej nazývali lidé Jidášem, v tomto období Dylan dával najevo své sympatie ke křesťanství a jeho mytologii.

V roce 1986 Dylan vyrazil na turné s Tomem Pettym & The Heartbreakers, které bylo úspěšné a oceňované, ale jeho album Knocked Out Loaded z toho roku nebylo přijato příliš dobře. V následujícím roce absolvoval turné a jeho doprovodná kapela byla známá kapela woodstockové generace Grateful Dead.

V roce 1988 se Dylan vydal na takzvané "nekonečné turné" - nepřetržitý proud koncertů, které probíhaly s přestávkami prakticky až do konce 90. let. V témže roce se objevil na albu The Traveling Wilburys, Vol. 1 – superskupiny, v níž působily také další legendy George Harrison, Roy Orbison, Tom Petty a Jeff Lynne.

Album Oh Mercy z roku 1989 bylo jeho nejoceňovanějším albem od Blood on the Tracks z roku 1975. V 90. letech Dylan dělil svůj čas mezi živé koncerty, malování a studiové projekty.

Na podzim roku 1997 vydal Dylan album Time Out of Mind, své první album původního materiálu po sedmi letech. Time Out of Mind získalo jeho nejsilnější recenze za poslední léta a nečekaně debutovalo v první desítce, a nakonec se vyšplhalo dokonce na platinovou desku. Oživení zájmu o Dylana bylo spojeno i s větším zájmem o jeho koncerty. Počátkem roku 1998 získalo album Time Out of Mind tři ceny Grammy a Dylan záskal cenu za Album roku, Nejlepší současné folkové album a Nejlepší mužský rockový zpěv.

Nobelova cena za literaturu vůbec poprvé za texty písní

V roce 2001 Dylan oznámil, že chce natočit vlastní film. Hráli v něm v té době velmi populární herci jako Jeff Bridges, Penelope Cruzová, John Goodman, Val Kilmer a mnoho dalších. FIlm byl (možná překvapivě) žánrem hudební komedie a jmenoval se Inkognito (v orig. Masked and Anonymous). Do kin vyšel v červenci 2003.

Dylan se poté rozhodl pro vlastní produkci svého nového studiového alba Modern Times, které se umístilo na vrcholu žebříčku Billboard a stalo se platinovým jak v Americe, tak ve Velké Británii. Bylo to Dylanovo třetí album v řadě, které získalo pochvalu kritiků a podporu zákazníků, a o tři roky později, v roce 2009, následovalo album Together Through Life, další samoprodukční počin. Kromě Dylana se na něm podíleli také David Hidalgo z Los Lobos a Mike Campbell z Tom Petty & the Heartbreakers.

V první polovině druhého desetiletí se Dylan věnoval hlavně nahrávání jeho verzí písní Franka Sinatry. V roce 2016 přišla pro Boba Dylana velká pocta, když obdržel Nobelovu cenu za literaturu jakožto vůbec první písničkář, resp. textař písní. V březnu 2017 Dylan pokračoval ve zkoumání tzv. Great American Songbook, což je nadace shromažďující nejhodnotnější písně americké novodobé hudby, vydáním trojalba Triplicate, které obsahuje tři tematicky uspořádané kolekce starých popových klasik.

V roce 2019 Dylan dále prozkoumal své archivy z roku 1975 a spojil se slavným režisérem Martinem Scorsesem při natáčení dokumentu Rolling Thunder Revue: A Bob Dylan Story by Martin Scorsese. Film se objevil v červnu a doprovodil ho čtrnácti diskový box s názvem The Rolling Thunder Revue: The 1975 Live Recordings.

27. března 2020 Dylan vydal skladbu Murder Most Foul, téměř sedmnáctiminutovou skladbu o atentátu na 35. amerického prezidenta J. F. Kennedyho. Byla to jeho první původní píseň po osmi letech, avšak rychle ji následovaly i další: I Contain Multitudes a False Prophet. Singly ohlásily příchod jeho 39. studiového alba Rough and Rowdy Ways. Rough and Rowdy Ways po svém vydání debutovalo na prvním místě žebříčku Billboard a také v britské hitparádě se dostalo na první místo (u nás takový úspěch neměla a umístilo se až sedmé).

Na to, že u nás měl Bob Dylan stejně jako drtivá většina západních umělců, dveře zavřené, stihl u nás zahrát hodně koncertů: celkem 13 koncertů, přičemž nezapomněl ani na moravské města Brno a Ostravu.

Autor životopisu

Přihlášení

Trvalé přihlášení

Přihlásit se

Pokud zde ještě nemáte účet, klikněte na tlačítko níže a účet si vytvořte.

Vytvořit účet

Nebo

Nedaří se přihlásit? Zapomenuté heslo?

Registrace uživatele

Vytvořit účet

Pokud už máte svůj účet, klikněte na tlačítko níže a přihlašte se.

Přihlásit se

Nebo

Obnova hesla

Zde si můžete vygenerovat nové heslo pro vstup do svého účtu. Pro získání nového hesla zadejte e-mail, pod kterým jste zde registrovaný. Na tento e-mail přijde žádost o potvrzení změny hesla. Po kliknutí na odkaz v e-mailu budete přesměrováni zpátky sem a můžete si zvolit heslo nové.

Odeslat žádost